V době digitální se na peníze nečeká
Supply Chain Financing. Česky dodavatelsko-odběratelské financování. Nová, rychle se šířící finanční služba digitální éry, která řeší mnohdy velmi protichůdné potřeby jednotlivých firem uvnitř dodavatelsko-odběratelského řetězce.
Představte si firmu XY, která vyrábí třeba vysavače. Má slušné renomé a o její výrobky je zájem. Jenže její velcí odběratelé, kterým své vysavače dodává, mívají velmi dlouhé lhůty splatnosti faktur. Dělají to z různých důvodů, nejčastěji proto, že si chtějí udržovat vysokou likviditu a k tomu se jim hodí nechat si peníze, které mají poslat firmě XY, ještě nějaký čas na účtu.
Náš výrobce vysavačů může tento přístup pokorně snášet, a pokud má dostatek finančních zdrojů, nemusí s tím nic dělat. Potíže ale vzniknou, když peníze vázané v pohledávkách začnou omezovat růst jeho společnosti.
Jedna možnost řešení je, že si firma XY vezme úvěr a z něj bude žít, než odběratel zaplatí. To ale nemusí být za všech okolností vhodné. Co když se firma už dále zadlužovat nechce nebo dokonce nemůže?
Další možnost je takzvaný factoring. Ten funguje následovně: Náš výrobce vysavačů osloví banku nebo factoringovou společnost a ta převezme roli finančního prostředníka. Ověří si, jak se odběrateli daří po finanční stránce a jakou má schopnost splácet závazky a pak se dohodne s naším výrobcem vysavačů, které z těch neuhrazených faktur nejvíce hoří. Ty mu pak dotyčná banka či factoringová společnost okamžitě proplatí a sama se následně stává věřitelem odběratele, se kterým si domluví podmínky splacení.
Třetí, zatím nejpokročilejší možnost řešení je reverzní factoring, občas také označovaný jako confirming. Jak funguje? Našemu výrobci vysavačů se po dohodě s factoringovou společností ozve přímo sám odběratel a nabídne mu, že mu sám zajistí rychlé proplacení faktur, a to za podmínek, které jsou pro dodavatele výhodnější, než kdyby si zajišťoval financování sám. A možná i navrhne, že náklady za tuto službu bere částečně na sebe (což není pravidlem, ale stává se to).
Což je vlastně opět factoring, ale v obráceném gardu. Iniciátorem tu tentokrát není dodavatel (výrobce vysavačů), ale odběratel, který se dohodne s factoringovou společností na financování svého dodavatelského řetězce.
Na první pohled to vypadá jako finanční služba speciálně navržená pro velké společnosti, jejichž vedení se vyznačuje nebývalou dobrotivostí. A některé to tak i rády prezentují: „Chceme pomáhat svým dodavatelům“. Pravdou je, že mnohým z velkých korporací skutečně záleží na tom, aby jejich dodavatelský kmen byl zdravý a finančně stabilní. Často je za tím ovšem čirý pragmatismus. Obzvlášť pro odběratele, jakými jsou například velké výrobní firmy nebo obchodní řetězce, může být reverzní factoring velice výhodný. Díky němu nemusí po nějakou dobu platit za odebrané zboží či služby a finanční prostředky, které jim tak zůstanou na účtu, mohou použít jako volný kapitál a investovat jej do svého růstu nebo využít k lepšímu a efektivnějšímu překonávání pravidelných sezónních cyklů ve svém podnikatelském oboru.
Výhodné je to i pro dodavatele, obvykle menší firmy, jako je náš výrobce vysavačů. Ty tím získají jistotu, že dostanou za své zboží či služby zaplaceno včas (nebo dokonce okamžitě po vystavení a schválení faktury) a tím pádem i ony budou mít po ruce dostatečné finanční zdroje k hladkému provozu nebo investicím do svého růstu.
A škodné nakonec nejsou ani factoringové společnosti, protože jejich dlužníkem se v tomto případě stává koncový odběratel, obvykle velká korporace a nejsilnější článek v celém dodavatelsko-odběratelském řetězci. U takového dlužníka je tedy menší riziko, že schválené faktury nezaplatí včas či vůbec. A právě díky tomu má takový dlužník, tedy velký koncový odběratel, možnost vyjednat financování za velmi výhodných podmínek, z čehož může mít ve výsledku užitek i celý jeho dodavatelský řetězec. Reverzní factoring, pokud je dohodnut správně, by tedy měl být jasným „win-win“ řešením, výhodným pro všechny zúčastněné strany. Zároveň platí, že tu žádná ze stran není pasivním účastníkem, vše probíhá ve vzájemné koordinaci. Odběratel nastartuje celý proces tím, že vybere faktury, u kterých uzná svůj závazek zaplatit. A konečné slovo má dodavatel, který si rozhodne, které z vybraných faktur potřebuje uhradit rychle a které počkají.
K čemu dalšímu je to dobré?
Reverzní factoring bývá často využíván velkými odběrateli při vyjednávání obchodních podmínek s dodavateli. Za průkopníka této služby bývá uváděna italská automobilka Fiat, která nabídla svým dodavatelským firmám něco na způsob reverzního factoringu už v osmdesátých letech. Na oplátku od nich chtěla výhodnější marži.
Mezi společnosti, které jsou známé tím, že reverzní factoring běžně využívají, patří třeba britský maloobchodní řetězec J Sainsbury, potravinářský gigant Nestlé nebo automobilka Volvo. Reverzní factoring se dá tak dobře využít i jako lákadlo v situaci, kdy je na trhu nedostatek nějaké komodity a odběratelé musí bojovat s konkurencí o nejlepší dodavatele nebo dostatečné objemy dodávek.
Protože iniciátorem a ručitelem tu jsou velké společnosti s vysokým credit ratingem, obvykle si dohodnou u bank výhodnější podmínky, než by se povedlo kterékoli z ostatních firem z dodavatelsko-odběratelského řetězce. Což ve výsledku znamená, že celý řetězec je financován „levnějším“ kapitálem.
A velké nadnárodní korporace s mnoha dodavateli na této službě oceňují i to, že jim nabízí možnost získat větší kontrolu nad finančními toky v rámci rozvětveného dodavatelsko-odběratelského řetězce.
Reverzní factoring i jeho starší sestra, klasický factoring, jsou součástí moderní a rychle expandující finanční disciplíny, která se souhrnně nazývá Supply Chain Financing. Její možnosti a dynamika se stupňují zvlášť v poslední době společně s bouřlivým nástupem digitalizace.
„Je to nový směr, který se vyznačuje vysokou inovativností, flexibilitou, technologickou podporou a je tím pádem ve světě financování považován za jednu z disruptivních disciplín. Je rychlejší, přirozeně zapadá do toků zboží a peněz mezi dodavateli a odběrateli, nezatěžuje klienta spoustou smluvních povinností nebo plněním bilančních a výnosových ukazatelů,“ vysvětluje Pavel Chlumský, který v České spořitelně zodpovídá právě za vývoj služeb z oblasti Supply Chain Financing.
Pod jeho vedením vznikla i nová služba ediFactoring, kterou vyvinula společnost Factoring České spořitelny společně s mezinárodní firmou Editel.
ediFactoring připojuje banku či factoringovou společnost do toků elektronických dokumentů (faktur, dodacích listů, atd.) vyměňovaných mezi dodavatelem a odběratelem. Vše tím pádem běží v reálném čase, s minimálním vkladem lidské práce. Celý proces financování se přitom ovládá jednoduše z webové aplikace eFactoring, která umožňuje dodavatelům a odběratelům mezi sebou aktivně obchodovat a zároveň jim nabízí funkce, které celé toto obchodování přehledně zobrazí a dodá k němu analýzy a statistiky.
A navíc je to bezpečné.
„Veškeré transakce jsou autorizovány digitálním podpisem a splňují nejpřísnější kritéria autenticity a bezpečnosti,“ vysvětluje Pavel Chlumský.
